Znáte to: nový tahoun
Znáte to, nový manager. Nejvyšší si jej sám vybral a teď už jen se svitem v oku čeká, jak to tu nakopne. Je ho všude plno, halasně se zubí, rychle chodí, ještě rychleji mluví. Dokonce rychleji, než myslí.
Je pořád „byzy“, má to našlápnutý a rozjetý. Rád dává k dobru historky, jak neotřele dosáhnul v minulém zaměstnání nejlepší pozici a jak si jen tak mimoděk jednoduše držel. Že po něm kočky letí je snad jasné.
Postupem času se to vykrystalizuje. Je opět nejlepším tahounem, jelikož zdědil dobrou zakázku a žádný z jeho trpících podřízených mu ještě nevrazil vidle do zad. Je totiž získáním té zděděné zakázky tak „byzy“, že jinou nezíská. Taky se mu nikdo nedovolá a pokud dovolá, stejně neudělá, co je třeba. A pokud udělá a nemá z toho hysterický záchvat, tak se ihned neopomene pochlubit celému představenstvu.
Takže celý koncept nové krve se osvědčil a je zřetelně vidět, že s sebou strhnul i ostatní. Hurrráááá, vpřed, zpátky ni krok.
Nejvyšší tedy najímá dalšího skvělého managera, již na první pohled očividnou posilu týmu. Zubí se ještě víc, je ho ještě více všude plno a na silnici je to ještě větší hovado. Aby se necítil zbytek týmu méněcenný, jsou jeho předpoklady k práci i profesní minulost obestřeny rouškou tajemství, opepřeny pouze tajuplnými poznámkami o velkých kšeftech a vytočených milionech. Zbytku týmu je velkým přínosem, naučil se totiž zcela obejít bez vedení a zvýšit si rezistenci k návykovým látkám. Pokud nepodlehli teď, tak již nikdy.
Křivka kvalit nových tahounů překonává veškeré smělé představy a atakuje nulu. S každým nově příchozím je překonána představa, co může ještě mít na vizitce „managera“.
Díky za nové tahouny, takový kabaret aby člověk pohledal!